Bude v Újezdě kostel?

Posted on
A kdo jeho výstavbu zaplatí? Církevní restituce, o které se politici přeli? Cosi se proslýchá, možná se složí sami věřící, ale musíme počkat, jak dopadnou volby. Každopádně odluka církví od státu by měla znamenat, že církve nebudou vstupovat do věcí státu a stát na církve bude pohlížet jako na charitativní organizace či spolky. 
Kdysi (a v roce 2013 i v ÚZ) mě v této souvislosti napadla taková ekonomicko-věroučná úvaha. Z evangelií jasně plyne Ježíšův vzkaz o službě v chudobě a rozdání majetku. O jeho nehromadění na zemi, ale v nebi. Vzkaz o velbloudu, který snáze projde uchem jehly, nežli boháč do království nebeského. O nechtění zpět vzetí ukradeného, protože pro pravdu, lásku a kázání netřeba budov a majetku. Je tedy úplně jedno kdo a zda vůbec církve okradl (nebo komu ony něco vzaly dříve). To je totiž světský pohled. Možná to byl už Josef II, možná Klement I, možná komunisté, možná nikdo... Restituce stojí totiž od počátku tak, že církve především měly restituce odmítnout.
Jenomže to by si nesměly slovo „církev“ v evangeliích chytře překládat/vykládat ve světském smyslu, že jde o organizaci, přestože v biblickém významu jde o shromáždění věřících, božího lidu. Tak, jak jej podle dostupných překladů nejčastěji používal i Ježíš. „Církevně nemajetnicky“ kázal i Jan Hus a podle toho byl také u církevních hodnostářů oblíben. Holt, když jde o peníze a moc, není ve stoletích mnoho rozdílů.
A proto si myslím, že výstavba kostela nemá být nijak předmětem volebního programu. Ale třeba to mají někteří místní kandidáti do zastupitelstva ďábelsky promyšlené. Světská moc již jejich záměru poskytuje/vrací peníze na výstavbu díky restitucím a při šikovném lobbování se další najdou v dotacích i v radničním rozpočtu. Komunita tak bude jen světsky obdarována a bez „hříchu“ hromadění majetku.
Jenže kostel už je v Kolodějích, tak proč stavět z veřejných peněz další? I úvahy o zbourání kolodějského kostela a jeho navrácení do Újezda se jeví poněkud rozhazovačně. Co kdyby se tedy sami podporovatelé těchto (volebních) myšlenek a plánů vzdali obtěžkání vlastním majetkem a zahájili sbírku pro výstavbu vložením svého majetku do ní? Třeba by pak nikde ani nemuseli za nic lobbovat, o nic žádat...
Neměli by to ale moc odkládat. Obávám se totiž, že s penězi z restitucí to nakonec dopadne tak, že církve si je sice nějakou dobu užijí, pak je víceméně prošustrují, nebo je jiní o ně připraví a mezitím k nám dorazí islám.
S plány na výstavbu křesťanského kostela, do kterého budou chodit lidé se modlit, lze souhlasit, ale bez zásadní finanční spoluúčasti městské části, magistrátu či státu.

Vzpomeňte i na slova Ježíšova: „Je psáno: 'Můj dům bude nazýván domem modlitby'. Ale vy jste z něho udělali doupě lupičů." Jde o to, aby komunita časem stále dokázala rozpoznat čas, kdy se k místu Bůh skloní. Jinak takový dům mnohem lépe zastoupí kázání pod širým nebem či prosté i důvěrnější scházení se po bytech.
A na závěr připojím zajímavé úvahy nad vznikem rčení o velbloudu procházejícím uchem jehly. Ježíš jej nejspíše opravdu použil v tom významu, jak jej chápou i nevěřící, ale je možné, že při psaní někdo při přepisu řecké části Bible udělal chybu a místo lana, které neprojde uchem jehly, napsal velbloud. Obě slova jsou totiž v řečtině téměř stejná. Lano (kamilos) a velbloud (kamelos). Ale možná to bylo jinak. V hradbách měst se údajně tehdy dělaly malé průchody, kterým se říkalo Ucho jehly. Sotva jimi prošel člověk. Natož velbloud. Jiná domněnka praví, že šlo o větší branky kterými i velbloud prošel, ale ne s nadměrným nákladem. A co nepronesl, stalo se mýtným ve prospěch města. Potvrzeno však ani jedno není. Důležité však je, že význam slov Ježíše je pořád stejný.
Petr Duchek